Víte, z čeho se nejčastěji vyráběla stínidla u starožitných svítidel?

Starožitná svítidla symbolizují taková malá umělecká díla. Jejich nedílnou součástí přitom bývají stínidla, která jsou mnohdy vyvedena do těch nejmenších detailů. Zjistěte, jaké materiály naši předkové pro jejich výrobu nejčastěji používali. 

Propracovaná skleněná stínidla

U starožitných svítidel se velmi často setkáme se skleněnými stínidly, které jsou mnohdy opravdu nádherně propracované a jedná se o taková malá umělecká díla. Sklo přitom symbolizuje nekrystalický materiál, který vzniká tavením a následným ochlazováním vhodných surovin.

Pro tvarování skla se používají různé metody, a to konkrétně foukání, válcování, tažení, lisování a lití. 

Používal se také pergamen

Pergamen, neboli sušená uhlazená zvířecí kůže, se v minulosti nepoužíval pouze jako materiál ke psaní. Naši předkové jej dokázali zužitkovat i při tvorbě stínidel. Pro zhotovení pergamenu se nejčastěji používala kůže domácích zvířat – typicky vepřů, ovcí, oslů, koz a hovězího dobytka. 

Klasická látka

Mezi hojně využívané materiály pro výrobu stínidel patří i klasická látka, která se při výrobě lustrů a lamp používá dodnes. Obrovskou výhodu přitom symbolizuje zejména nízká pořizovací cena. Je ovšem třeba počítat s tím, že látkové stínidlo se netěší takové životnosti jako například skleněné.

Smalt u industriálních lamp

Se smaltovaným stínidlem se můžeme setkat především u továrních a industriálních lamp. Jedná se přitom o taveninu, která je velmi podobná porcelánu. Při zahřátí na železe vytváří ochranný povlak, který vyniká svou lesklostí a hladkým provedením. Z historického hlediska se smalt stal významným materiálem při výrobě nádobí a reklamních cedulí. 

Více informací ze světa starožitných svítidel najdete na www.starozitnasvitidla.cz.